Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Výukové hry

Už jste hráli hru Bustin Jeiber? Ne? Vy opravdu neznáte hru Thomase Suareze, dvanáctiletého studenta a vývojáře aplikací pro iPhone? Jeho hra je založena na herním principu whac-a-mole (majzni krtka), a spolu s jeho další hrou Earth Fortune jsou to dvě nyní nejprodávanější iOS aplikace.  Proč o tom píšu na blogu RVP? To proto, že jde z mého pohledu o fascinující příběh.

bustinjieber

Thomas Suarez – konference TEDx Transformace vzdělávání

Společnost Apple v rámci pilotního programu zaměřeného na nové formy vzdělávání posílá tablety iPad do škol. Školy tyto zařízení začleňují do výuky s cílem ukázat jakou přidanou hodnotu to může přinést. Thomas Suarez ve škole založil programovací kroužek a nyní učí své spolužáky programovat aplikace. Svůj příběh přednesl na konferenci TEDx Transformace vzdělávání.

 

Thomas je představitelem síťové generace a na jeho příběhu chci připomenout Bloomovu taxonomii pro kreativní prostředí:

 

1. Otevřenost – všechny výsledky práce včetně momentálních nápadů zveřejňovat

2. Návodnost – ukazovat ostatním cestu za poznáním

3. Zapojení – vytvářet si osobní vzdělávací prostředí, diskutovat, kritizovat, sdílet, pomáhat

4. Spolutvorba – společně tvořit něco nového, vše je výsledkem propojení informací a lidí (konektivismus)

 

Bustin Jeiber je hra zábavná, dá se hrát síťově a je blízká Thomasovým vrstevníkům. Dnes jsem ale chtěl psát o počítačových hrách výukových tzv. serious games a jejich výukovém a vzdělávacím potenciálu. Je pravda, že nejsou zdaleka tak rozšířeny jako počítačové hry pro zábavu. A je také možné, že jejich větší rozšíření čeká na Thomasovy vrstevníky.

 

Výukové hry „využívají charakteristik videoher a počítačových her k vytvoření chytlavé a imerzivní (vnoření, pohroužení se) učební zkušenosti za účelem předání určených učebních cílů, výsledků a zkušeností“ (Sara de Freitas, 2006). Panuje názor, že mají velký vzdělávací potenciál.

 

Cílem hry by mělo být především žáka motivovat a vtáhnout ho do hry. Motivace formou hry má směřovat především k tomu, aby výuka žáka bavila. Může také sloužit k postupnému odbourávání strachu z řešení úloh. A může být příkladem, že výuku lze řešit i zábavnou formou.

 

hra by měla:

            – vtáhnout do svého světa

            – strukturovaně odměňovat hráče za činnost a vytvářet tak psychologický efekt

            – být zábavná, udržovat a směřovat hráče

 

kategorie:

            – edutainment např. počty pro předškolní děti

            – řešení společenských problémů, např. ekologie

            – komerční produkce, která má někdy výukový přesah např. SimCity

            – výukové hry pro školy, zaměření výhradně na výuku není vždy výhodou

 

dobrá hra obsahuje:

            – vhodně řazené problémy

            – být příjemně frustrující

            – informace “on demand“

 

Doufám, že výukové hry budou pronikat do školních lavic stále častěji a že nastávající doba tabletů a paperless jim bude přát. 

 

Na závěr bych rád vzpomenul na konferenci eLearningu 2011 která proběhla 8. až 10. listopadu v Hradci Králové. Velmi mne tam zaujal vzdělávací kurz, který obsahuje mnohé herní prvky, od Asociace Záchranný kruh. Je zaměřen na rizika silniční dopravy a jeho autoři si odnesli cenu odborné poroty. http://www.zachranny-kruh.cz/flash/dopravka/

 

Tento článek vznikl jako reflexe materiálů z třetího týdne kurzu RVP_VT21.

 

odkazy:

 

Thomas Suarez konference TEDx Transformace vzdělávání

http://www.ted.com/talks/thomas_suarez_a_12_year_old_app_developer.html

 

Pert Naske – Výukové digitální hry ve školách – výzkum

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/6491/vyukove-digitalni-hry-ve-skolach-vyzkum.html/


Vliv technologií na vývoj školství

„Využití technologií je dnes již natolik všudypřítomné, že bychom se měli přestat dohadovat o tom, zda je dobré či špatné. Musíme je prostě přijmout jako běžnou součást života dětí. Je pro ně stejně samozřejmé jako dýchání.“ tolik z citátu Michaela Rice v článku pana Brdičky.

Ano technologie jsou všudypřítomnou součástí života, tím spíše pro digitální domorodce, děti školou povinné. V ČR vlastní 98% žáků mobil a 40% notebook. Jak je to ale s využitím technologií ve vzdělání? Vychází škola tomuto stavu naproti? Pojďme si uvést některá čísla. Ano, statistika nuda je, má však cenné údaje.)

Doc. Jiří Zounek ve své prezentaci Technologie ve vzdělávání pohledem pedagogického výzkumu uvádí vcelku neradostná čísla. Data čerpá z průzkumu ČSÚ a statistik ČŠI a vztahují se k roku 2009.

 

Přístup k počítači pro žáka ZŠ

8 žáků připadá na jeden počítač

         – z poloviny jde o počítače starší nad 5 let

 

91% počítačů je soustředěno v počítačových učebnách

       – do počítačové učebny je často obtížné se dostat

       – brání tomu administrativní či organizační omezení

       – počítačové učebny často učí o ICT místo prostřednictvím ICT

 

Přístup k počítači pro učitele ZŠ

90% učitelů je pro práci s počítačem proškoleno

29% učitelů je proškoleno v aplikacích výukového SW

 

59% učitelů získalo počítačové dovednosti od kolegy

40% učitelů se naučilo počítačové dovednosti samo

 

Motivy pro využívání ICT na straně učitelů 

Tlak = vnější požadavek (vedení školy a „technické děti“)

Tah = nabízená příležitost (tahouni a inovátoři)

 

Z uvedeného vyplývá, že počítačů je ve školách žalostně málo, užívání výukového SW a proškolení učitelů je na nedostatečné úrovni. Samotné navýšení počtu počítačů na 1:1 ale problém neřeší. Myslím si, že řešením je:

 

- podporovat možnosti dalšího vzdělávání učitelů tak aby drželi krok s dobou

- koncepční zaměření na současné technologické trendy

 

Tento článek vznikl jako reflexe materiálů z druhého týdne kurzu RVP_VT21.

 

odkazy:

Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D článek Vliv technologií na děti prudce roste

http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11103/

 

Doc. Jiří Zounek prezentace Technologie ve vzdělávání

http://elearning.rvp.cz/kurzy/file.php/81/Zounek_prezentace_online_prednes_final-new.pdf


Vzdělávací technologie pro 21. století

Doba se mění a bude spíše otázkou pro kulturní antropology, jestli změna kultury mluvené na tištěnou byla pro společnost významnější, než je nyní probíhající změna kultury vizuální na digitální. Můžeme mít pocit, že něco jako internetová revoluce je již za námi, že nástup digitální kultury už nastal a nic se vlastně nestalo. To by ale byla mýlka. Změny budou čím dál zřetelnější a zdaleka nejsou u konce.

Moorův zákon, podle kterého se „složitost součástek za každý rok a půl zdvojnásobí při zachování stejné ceny“  je v platnosti bezmála už půl století a nic nenasvědčuje tomu, že by měl přestat platit. Je považován za velmi dobrý odhad technologického vývoje, který přináší změny v informačních procesech celé společnosti. Asi nejzřetelnější důsledek tohoto jevu je informační exploze.

Digitální emigranti a digitální domorodci je dělení Marca Prenskyho, který upozornil na fakt, “že ani sebeinteligentnější jedinec bez přístupu k nástrojům digitálního světa nemá šanci se vyrovnat i méně schopným účastníkům sítě“. Propast mezi těmi, kdo technologie naplno využívají a těmi kteří ne, se stále zvětšuje. Překonat tuto propast vyžaduje odvahu a odhodlání ale není jiné cesty. Jak ilustruje známý obrázek tak domorodci budou imigrantům pěkně zatápět pod kotlem a nakonec si je dají k večeři. Být imigrantem v digitálním světě bude čím dál nesnesitelnější a tím spíše pro učitele.

Na konferenci TED Sir Ken Robinson říká: Nastolme revoluci vzdělávání! Školy by se měly přizpůsobit novým podmínkám digitální doby. Vtipně demonstruje změnu doby příběhem s hodinkami. Proč většina teenagerů nenosí hodinky? Co je vede k tomu, je nenosit, na rozdíl od starších 25 let kdo vyrostli v pre-digitální kultuře? No přeci to, že kolik je hodin si kdekoliv najdou. Uvádí, že pro rozvoj lidského talentu je důležité si uvědomit jeho různorodost. Nehledat nějaká nová řešení ale přizpůsobit vzdělávání studentům na míru.

Technologie tu jsou a jejich možnosti narůstají geometrickou řadou. Jsem přesvědčen, že ve spojení s talentovanými učiteli to přinese revoluci ve vzdělávání.

Tento článek vznikl jako reflexe materiálů z prvního týdne kurzu RVP_VT21. Rád bych poděkoval školiteli kurzu, Ing. Brdičkovi, Ph.D za inspirativní studijní materiály, a zároveň Vám všem, s nimiž jsem se setkal na webináři 21. září 2011

odkazy:

Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D na téma Technologie ve škole 21. století.

Sir Ken Robinson: Nastolme revoluci vzdělávání!

http://www.ted.com/talks/lang/cs/sir_ken_robinson_bring_on_the_revolution.html